Ovládanie modelov v pásme 2,4GHz podľa tohoto povolenia nie je povolené. Je otázne, či existuje nejake povolenie, ktoré naše vysielačky “oprávňuje” používať na ovládanie RC modelov. Taktiež je vyslovene zakázané robiť na existujúcich zariadeniach zmeny, ktoré by menili ich technické vlastnosti udávané výrobcom (napr. keby aj bolo povolené vysielať na 2,4GHz, tak dať si 2,4GHz modul do vysielačky, ktorá bolá robená na 35MHz nie je povolené).

Za porušenie Všeobecného povolenia môže telekomunikačný úrad udeliť pokutu až do 1 500 000€. Zdroj: Zákon č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách §73, ods. 1, písm. b).

Zdroj: 1rcmodelklub.sk

Nedalo mi to, a protože se v telekomunikačním oboru pohybuji profesně, začal jsem komunikovat se Slovenskými úřady, výrobci RC techniky a dodavateli ohledně zmíněného tématu a výsledek mého snažení nyní popíšu.

Upozornění: veškeré citované emaily a texty jsou bez jakýchkoli úprav. Kopie emailů mohu na vyžádání zaslat. Pokud chcete tento článek citovat, seznamte se s pravním upozorněním v patičce stránky. Děkuji.

Výše zmíněné “všeobecné povolenie” (dále jen VPR) najdete na webových stránkách Slovenského telekomunikačního úřadu (dále jen Teleoff), konkrétně pak zde. V něm se opravdu píše o využití konkrétních frekvencí pro ovládání rádiem řízených modelů, nicméně v něm nikde není striktně zakázáno užívat 2,4GHz pásmo.

Jako první jsem napsal dotaz do Teleoffu:

Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou o vyjádření k mému dotazu.

Ve Slovenské RC modelářské komunitě zavládl zmatek po vydání dokumentu VPR – 15/2012 který upravuje frekvence používané RC modelářskými vysílači. Ve zmíněném dokumentu není uvedena žádná zmínka o modelářských vysílačích používajících pásmo 2,4GHz (dnešní moderní vysílače se vyrábějí už pouze v těchto variantách) a využívající frekvence 2400 až 2483 MHz. Spousta modelářů propadlo panice a došlo k závěru, že tyto frekvence nelze pro řízení RC modelů nadále používat.

Prosím tedy o vysvětlení, zda-li existuje nějaká úprava i pro tyto (2,4GHz) vysílače, nebo se vysílače v tomto pásmu řídí dokumentem VPR 17/2012 jelikož pracují v těchto frekvencích? Je možné tyto vysílače používat? Předem děkuji za Vaše vyjádření a doufám, že vnesete trochu světla do této problematiky.

Obával jsem se, zda-li vůbec nějaká odpověď přijde či se mým dotazem bude vůbec někdo zabývat. Byl jsem ale mile překvapen, když mě za několik dni dorazila odpověď:

Dobrý deň pán Pichrt.

Vysielacie rádiové zariadenia určené na diaľkové ovládanie modelov nie je možné používať v zmysle všeobecného povolenia VPR-17/2012 ktoré je určené len pre rádiové zariadenia WAS/RLAN vo frekvenčnom pásme 2400 – 2483,5 MHz. Zo znenia a z technických špecifikácií všeobecného povolenia VPR-17/2012 jasne vyplýva ktorých rádiových zariadení sa povolenie týka a na aké účely môžu byť používané.

Prevádzkovať rádiové zariadenia určené na diaľkové ovládanie modelov používaných na zemi, vo vzduchu alebo vo vode oprávňuje v Slovenskej republike všeobecné povolenie VPR-15/2012 (http://www.teleoff.gov.sk/data/files/25631.pdf ) ktoré nahradilo VPR-03/2001 ktoré v minulosti nikdy v minulosti nepovolilo používať frekvenčné pásmo 2,4 – 2,483 GHz pre riadenie modelov už len z dôvodu zabránenia rušeniu rádiových zariadení WAS/RLAN (teda Wifi) ktoré má Slovenská republika tak ako aj susedné krajiny povolené v tom istom frekvenčnom rozsahu (pre kontrolu, zrušené VPR-03/2001 je stále dostupné na stránke úradu http://www.teleoff.gov.sk/index.php?ID=824 ).

Frekvenčné pásmo 2,400 – 2,4835 GHz je však možné používať aj na všeobecné účely s dodržaním podmienok VPR-32/2012 pre nešpecifikované SRD (ktoré nahradilo predchádzajúce VPR–04/2010 a ktoré aktuálne implementuje rozhodnutie 2011/829/EU pre SRD) bez obmedzenia účelu (teda aj pre diaľkové ovládanie modelov) avšak len s parametrami uvedenými vo všeobecnom povolení z ktorých upozorňujeme na maximálny vyžiarený výkon:

- Štandardne s vyžiareným výkonom e.i.r.p. do 10 mW;

alebo

- s využitím obmedzenia pracovného cyklu na max < 0,1 % času s možnosťou zvýšenia e.i.r.p. až do 50 mW;

Čo sa týka ostatných frekvenčných pásiem určených na diaľkové ovládanie modelov tak platí bez zmeny to čo je uvedené v platnom VPR-15/2012 (rovnako ako v predchádzajúcom VPR-03/2001).

S pozdravom,

Mgr. Jozef Kertés
Referát stratégie a plánovania
Odbor správy frekvenčného spektra

S touto odpovědí jsem se samozřejmě nehodlal smířit a tak následoval další dotaz na Teleoff:

Dobrý den, děkuji Vám za vyčerpávající odpověď. Nicméně prosím ještě o dodatečnou konzultaci. Vysílaní 2,4GHz modelářských vysílačů je vlastně klasický širokospektrální datový přenos totožný s přenosy v sítích RLAN a WAS (jen například místo audiovizualních dat jsou po specifickém protokolu přenášena data o poloze určitých ovladačů – v podstatě se jedná vlastně o síť RLAN mezi vysílačem “RC 2,4GHz modelářský vysílač” a přijímačem v modelu “RC 2,4GHz přijímačem”). Neměli by tudíž tyto vysílače spadat do této kategorie, tedy max e.i.r.p. = 100mW pokud se nemýlím dle VPR – 17/2012?

A zároveň s tímto emailem jsem začal telefonicky a emailem komunikovat s dodavateli, výrobci RC souprav. Jejich seznam a poděkovaní naleznete na konci článku. Konkrétně jsem pak žádal o aktuální prohlášení o shodě k vybraným vysílačům, o různé technické informace a také samozřejmě o jejich názor na věc. Musím říct, že u některých si to vyžádalo nemalé úsilí a nějaké ty náklady.

Mezitím od Teleoffu dorazila další vyčerpávající odpověd:

Dobrý deň,

V rámci Vašej požiadavky na konzultáciu Vás chcem informovať, že prevádzkovanie rádiových zariadení ktoré sú určené na diaľkové ovládanie modelov nie je možné používať v zmysle všeobecného povolenia VPR-17/2012 a to najmä z nasledujúcich dôvodov:

- Všeobecne modelárske rádiové zariadenia (v zmysle VPR-15/2012) patria do skupiny zariadení s krátkym dosahom (SRD – Short Range Devices) ktoré je možné povoľovať bez individuálnych povolení za podmienky že nesmú spôsobovať škodlivé rušenie staniciam prednostnej alebo povolenej služby, ani nesmú požadovať ochranu pred škodlivým rušením od týchto rádiových zariadení, ktorým už frekvencie boli alebo ešte len neskôr budú pridelené.

Aby sa dal taký proces na národnej ako aj na medzinárodnej úrovni koordinovať tak krajiny Európskej konferencie poštových a telekomunikačných administratív (CEPT – European Conference of Postal and Telecommunications Administrations) postupujú v súlade s odporúčaním ERC/REC 70-03 pre zariadenia SRD ktoré sa priebežne aktualizuje. Tento dokument rozdeľuje zariadenia SRD do „skupín“ podľa spôsobu a účelu používania (v dokumente uvádzané ako prílohy Annex 1 až Annex 13) uvádza informácie o dohodnutých frekvenčných pásmach, vyžiarenom výkone a tiež o medzinárodnom harmonizovanom štandarde ktorý musí byť dodržaný pri prevádzke a meraní rádiového zariadenia.

Podrobnosti nájdete v porovnaní špecifikácií v Annexe 8 ERC/REC 70-03 pre ovládanie modelov (frekvenčné pásma a, b, c ako aj EN 300 220), v Annexe 3 pre dátové širokopásmové systémy (frekvenčné pásmo a, ako aj EN 300 328) a pre úplnosť porovnajte aj Annex 1 (frekvenčné pásmo h, s odkazom na EN 300 440) ktoré odporúča členským krajinám CEPT-u používať frekvenčné pásmo 2400,0 – 2483,5 MHz s maximálnym výkonom 10 mW e.i.r.p bez ďalších obmedzení spôsobu a účelu používania.

- Z porovnania uvedených príloh je zrejmé, že frekvenčné pásmo 2400,0 – 2483,5 MHz v zmysle prílohy 3 pre širokopásmové prenosy (tzv. prístupové body a siete R-LAN) nie je možné používať rádiové zariadenia uvedené v inej prílohe (príloha 8 pre ovládanie modelov).

- Bráni tomu aj odkaz na harmonizovanú normu ktorý je podmienkou prevádzky všetkých uvedených rádiových zariadení rozdelených do frekvenčných pásiem v každej prílohe.

Tieto špecifikácie nie sú uvedené len v odporúčaní ERC/REC 70-03 ktorý to názorne vysvetľuje v jednotlivých prílohách (rovnaké frekvenčné pásmo 2,4 GHz nájdete aj v iných prílohách) ale čo je ešte dôležitejšie to nariaďuje aj rozhodnutie európskej Komisie 2006/771/EC (naposledy zmenené rozhodnutím 2011/829/EU) o harmonizácii frekvenčného spektra pre používanie zariadeniami s krátkym dosahom v spoločenstve, ktoré uvádza frekvenčné rozsahy pre ovládanie modelov len pre 26990-27000 kHz, 27040-27050 kHz, 27090-27100 kHz, 27140-27150 kHz,  27190-27200 kHz.

Frekvenčné pásmo 2,4 GHz sa teda nikde v uvedených dokumentoch pre riadenie modelov neuvádza. Ak by to malo byť v budúcnosti možné tak to musí umožniť odporúčanie ERC/REC 70-03 poprípade následne vydané rozhodnutie výboru ECC (ktorý vydáva všetky predpisy CEPT-u) ktoré by sa odkazovalo na príslušnú harmonizovanú normu.

S pozdravom,

Mgr. Jozef Kertés
Referát stratégie a plánovania
Odbor správy frekvenčného spektra,

Ve všech požadovaných prohlášeních o shodě je uvedno následující: “rádiové parametry dle normy EN 300 328” (jen v každé různými slovy napsáno). Ano, to je přesně ta norma, kterou Teleoff popisuje v emailu, tak kde je sakra problém? Navíc Hitec dovozce Hitecu pro CZ/SK – Pelikán Daniel přímo v návodech píše:

SPECTRA 2.4GHz je schálen pro použití bez predchozí registrace
v následujících zemích Evropské unie: A, B, BG, CZ, D, DK, E, FIN, GB, HU, I,
IRL, L, LT, LU, LV, MT, NL, P, PL, RO, SE, SI, SK, SL + CH, N
Podléhá specifickým místním predpisum: F

Proprosil jsem tedy Teleoff o vyjádření k zaslaným dokumentům:

Dobrý den, pochopil jsem. Nicméně prosím tedy, o prozkoumání přiložených dokumentů. Jedná se o prohlašení o shodě k několika modelářským vysílačům pracujících v pásmu 2,4GHz:

Jeti – prohlášení o shodě: rádiové parametry dle EN 300 328
Futaba (robbe) – prohlášení o shodě: rádiové parametry dle EN 300 328
Hitec – prohlášení o shodě: rádiové parametry dle EN 300 328
Hitec 2 – zde je pak za stejných norem (a vlastně i parametrů) uvedeno, že je vysílač možno používat volně bez omezení v různých zemích EU včetně SK.
Graupner – prohlášení o shodě: rádiové parametry dle EN 300 328
FrSky – prohlášení o shodě: rádiové parametry dle EN 300 328

Je možné tyto vysílače v SK provozovat?

Odpovědi jsem se dočkal ještě týž den… sice ne takové, kterou jsem očekával, ale aspoň se tím někdo zabývá. Jsem zvědavý, jak se kolegové z odboru pro státní dohled vyjádří:

Dobrý deň pán Pichrt,

V našej doterajšej opakovanej komunikácii som Vám poskytol všetky dostupné informácie súvisiace s platným všeobecným povolením VPR-15/2012 pre ovládanie modelov.

Posudzovanie dokumentov a technické požiadavky podľa § 3 nariadenia vlády č. 443/2001 Z. z., ktorým sa ustanovujú podrobnosti o technických požiadavkách a postupoch posudzovania zhody pre rádiové zariadenia a koncové telekomunikačné zariadenia patrí do pôsobnosti odboru pre štátny dohľad ktorý vykonáva kontroly rádiových zariadení. Z tohto dôvodu Vaše otázky vrátane príloh odošlem príslušným kolegom na preskúmanie a vybavenie.

S úctou,

Mgr. Jozef Kertés
Referát stratégie a plánovania
Odbor správy frekvenčného spektra,

Odpověď dorazila záhy a začínám mít pocit, že už mě na Teleoffu nemají rádi. Konzultoval jsem telefonicky s p. Ing. Jínou z firmy Pelikán Daniel který tomu také nechtěl věřit:

Dobry den,

 plne suhlasim s vyjadrenim kolegu Mgr. Jozefa Kertesa. Jeho vyjadrenie plne a zretelne popisuje situaciu v spominanom frekvencnom pasme zachytavajuc Vas podnet. Na uzemi Slovenskej republiky je mozne pouzivat zariadenia SRD, pod ktore spadaju aj predmetne radiove zariadenia, len podla Vseobecneho povolenia VPR 32/2012, ktore upravuje podmienky prevadzky tychto zariadeni, medzi ktore patri aj maximalny vyziareny vykon e.i.r.p. (v pasme 2,4-2,4835 MHz je maximalna hodnota e.i.r.p. 10 mW). V ziadnom pripade sa tieto radiove zariadenia nepovazuju za WAS/RLAN zariadenia.

Prilozene dokumenty neobsahuju technicke informacie, ktore by bolo mozne posudit.

Z uvedeneho vypliva, ze na uzemi Slovenskej republiky je mozne pouzivat radiove zariadenia urcene na ovladanie RC modelov v pasme 2,4-2,4835 MHz s maximalnym vyziarenym vykonom e.i.r.p. 10 mW. Za nedodraznie prevadzkovych podmienok uvedenych v prislusnom VPR moze byt udelena finacna sankcia v zmysle zakona 351/2011 Zb. o elektronickych komunikaciach.

S pozdravom

RNDr. Marek Petruška

Telekomunikačný úrad SR

Odbor správy frekvenčného spektra

Z toho všeho vyplývá, že provozování jakékoliv RC soupravy v pásmu 2,4GHz na území SK není dovoleno, pokud nemá omezený vysílací výkon a můžete přijít k opravdu mastné pokutě.

Slovenský blog měl tedy z poloviny pravdu, nicméně nutno dodat, že v době psaní jejich příspěvku, absolutně od boku střelenou a nijak neověřenou. Založenou jen na tom, že pokud tam není o 2,4GHz psáno, pak je užívání RC souprav v tomto pásmu zakázané.

Nicméně si i nadále myslím, že Teleoff nemá pravdu a doufám, že se zapojí do řešení problému i výrobci společně s dodavateli. Minimálně proto, že by to mohlo ovlivnit prodeje moderních RC vysílačů na SK trhu.

Aktualizace dne 27. 3. 2012  / 13:35 – fy Pelikán Daniel i Jeti Model s.r.o. přislíbili ověření celé problematiky. Ani jednomu z nich se tenhle výsledek nepozdává. Pokud dorazí nějaké nové info, budu příspěvěk aktualizovat.

Aktualizace dne 27. 3. 2012 / 13:51 – pan Ing. Jína poslal tento email:

Dobrý den,

pánové ze Slovenských telekomunikací by měli vědět, že modelářské 2,4GHz DSS nebo (A)FHSS RC soupravy pracují na principu rozprostřeného spektra (to jsou ta dvě poslední “SS” – “Spread Spectrum”), a tudíž se na ně vztahuje “Všeobecné povolenie č. VPR – 17/2012″ Telekomuninačního úřadu Slovenské republiky, které stanoví max. vyzářený výkon 100 mW e.i.r.p. pro celou šířku pásma bez omezení kanálů (např. ve Francii mají část pásma omezenu na 10 mW, proto se ve Francii prodávají speciální VF moduly nebo vysílače mají přepínače “EU/Francie”).

Odkaz: http://www.teleoff.gov.sk/data/files/25701.pdf

Pro úplnost, pro provoz na MHz frekvencích platí Všeobecné povolenie č. VPR – 07/2012.

Odkaz: http://www.teleoff.gov.sk/data/files/25551.pdf

Podobně je to řešeno Čechách, kde jedno všeobecné oprávnění pokrývá 2,4GHz zařízení krátkého dosahu (VO-R/10/03.2007-4, max. povolený výkon 25 mW, ve většině Evropy a na Slovensku jen 10mW – jeho slovenským ekvivalentem VPR – 15/2012 vás straší slovenští telekomunikátoři) a další všeobecné oprávnění (VO-R/12/08.2005-34) pokrývá zařízení v pásmu 2,4GHz pracující na principu rozprostřeného spektra (max. výkon 100 mW).

Není tedy žádný důvod k znepokojení. I na Slovensku platí poměry jako ve zbytku Evropské unie.

S pozdravem

Jaroslav Jína
Pelikan Daniel – Technická podpora

S tímto názorem souhlasí většina modelářské komunity která je obeznámena s problematikou. Znamenalo by to, že vyjádření Teleoffu neplatí, a zmíněné omezení na 10mW není. To by znamenalo možnost používat RC vysílače bez omezení.

Aktualizace dne 28. 3. 2012 / 9:20 – Na základě podnětu od firmy Pelikán Daniel upozornil ČTU své Slovenské kolegy, že jejich výklad je nesprávný a že opravdu platí výše zmíněný výklad pana Ing. Jíny.

Aktualizace dne 28. 3. 2012 / 13:05 – Mluvil jsem ještě telefonicky s panem Bc. Miturou  z Jeti Model s.r.o. který mě řekl, že došli ke stejnému závěru jako pan Ing. Jína.

Aktualizace dne 4. 3. 2012 / 18:41 - Ověřený zdroj na základě mnou poskytnutých informací tvrdí, že Teleoff “uznal” chybu a že plánuje vydat informaci do médií ve které budě vše osvětleno:

Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky (TÚ SR) na základe nepresných informácií, ktoré sa objavili medzi modelármi na Slovensku a v zahraničí oznamuje, že v Slovenskej republike nedošlo k žiadnym zmenám v používaní rádiom riadených modelov. V Slovenskej republike, rovnako ako v zahraničí, je povolené používať aj rádiom riadené modely vo frekvenčnom pásme 2,4 GHz s výkonom až do 100 mW. Jedinou požiadavkou je splnenie podmienok všeobecného povolenia VPR-17/2012 na širokopásmový prenos dát. Ostatné rádiom ovládané modely je možné v Slovenskej republike používať vo frekvenčných pásmach a s výkonom podľa podmienok všeobecného povolenia VPR-15/2012 na diaľkové ovládanie modelov.

Uvídíme tedy s čím se Teleoff v médiích blýskne!

Atkualizace dne 5. 3. 2012 / 6:59 – na webových stránkách Teleoffu se objevilo toto prohlášení:

Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky (TÚ SR) na základe nepresných informácií, ktoré sa objavili medzi modelármi na Slovensku a v zahraničí oznamuje, že v Slovenskej republike nedošlo k žiadnym zmenám v používaní rádiom riadených modelov. V Slovenskej republike, rovnako ako v zahraničí, je povolené používať aj rádiom riadené modely vo frekvenčnom pásme 2,4 GHz s výkonom až do 100 mW. Jedinou požiadavkou je splnenie podmienok všeobecného povolenia VPR-17/2012 na širokopásmový prenos dát. Ostatné rádiom ovládané modely je možné v Slovenskej republike používať vo frekvenčných pásmach a s výkonom podľa podmienok všeobecného povolenia VPR-15/2012 na diaľkové ovládanie modelov.

Tedy to samé, co avizoval ověřený zdroj. Tímto považuji celou kauzu za uzavřenou a pochopenou.

Tady screenshot z webu:

Atkualizace dne 5. 3. 2012 / 11:54 – od pana Ing. Jíny dorazil ještě tento email:

Dobrý den,

myslím, že ke změně postoje slovenského telekomu nedošlo jen tak úplně samovolně. Nepochybně je třeba poděkovat především Ing. Mackovi z ČTÚ, který vyvinul značnou iniciativu, aby svým slovenským kolegům situaci vysvětlil.

S pozdravem
Jaroslav Jína

Tímto bych rád poděkoval všem spolupracujícím výrobcům a dodavatelům:

• firmě Pelikán Daniel (paní Krausová, pan Ing. Jína)- kteří ochotně poskytli veškeré vyžádané dokumenty (Hitec, Multiplex, Graupner) a o problematiku se také zajímali.
• firmě Jeti Model s.r.o. (pan Bc. Mitura) – který ochotně poskytl veškeré vyžádané dokumenty a o problematiku se také zajímal.
• výrobci FrSky Electronic Co., Ltd – jehož ochotní technici vnesli trochu světla do principů používání výše zmíněných frekvencí po celém světě .
• firmě robbe Modellsport – za poskytnutí vyžádaných dokumentů.
• panu Ing. Jiřímu Mackovi z ČTÚ – za jeho iniciativu, která vedla k osvětě slovenských kolegů.
• uživateli “Mesi.sk” z fóra rcmania.cz – za věcné diskuze a za to, že mě nakopnul abych tento problém začal řešit.
• uživateli “mior” z fóra rcmania.cz – za jeho kontakty v Teleoffu.

Bežný molitan je neskutečně drahý, zašel jsem tedy do tzv. “baby shopu”. Koupil jsem molitanovou matraci do dětské postýlky (tloušťka 6cm) za necelé tři stovky. To samé bych pořídil v OBI za cenu okolo 1500,- korun a na internetu ve specializovaných obchodem kolem 1000,- korun.

Na dno kufru jsem dal molitan, který jsem našel ve sklepě… tloušťka 2cm zajistí dobrý podklad pro vyřezávanou výstelku.

Jelikož je molitan v matraci čistě bílý což není moc praktické (na poli se to lehce ušpiní), rozhodl jsem se ho obarvit. Už nevím kde jsem tohle info našel, ale zašel jsem do drogerie a za 25,- korun jsem koupil barvu na textil s názvem “Duha”. Pomocí ní jsem pak molitan obarvil. Pak už následovalo pouze sušení, řezání a lepení do vnitřku kufru. A jak to dopadlo? Výsledek vídíte pod textem. Není to sice na pohled zrovna krasné, ale svůj účel to plní dokonale.

Bohužel se v okolí, kde pravidelně létám, začalo vyskytovat spousta rušení a létání tak není prakticky vůbec možné. Rozhodl jsem se tedy, že se poohlédnu po nějakém modernějším řešení. To je v podstatě jediné a je založené na technologii 2,4GHz která je vůči podobnému rušení takřka imunní.

Jelikož jsem nechtěl kupovat novou vysílačku, tak jsem se rozhodl pro přestavbu stávajícího Tx na novou technologii. Ještě dříve (cca. 2 roky zpět) kdy jsem poptával přestavbu, nebylo to možné. Moduly nebyly, a pokud člověk neměl plnohodnotného Optica 6 s vyměnitelným modulem, měl prostě smůlu.

Dnes je situace jiná a tzv. DIY moduly, tedy “do it yourself” se začali objevovat v hojném počtu. Na doporučení jsem se zaměřil na výrobce FrSky Electronic Co., Ltd a jejich osvědčený Tx modul V8HT. Tento modul je sice bez podpory telemetrie, ale je zase o něco levnější. Dodatečné funkce nepotřebuji.

V následujících měsících a řádcích bych Vás rád seznamoval s progressem samotné přestavby včetně fotodokumentace a podrobného popisu. Článek budu postupně doplňovat.

Varování: do všech zde zmíněných úprav se pouštítě na vlastní riziko a já nenesu žádnou zodpovědnost za Vaší blbost. Pokud nemáte alespoň základní elektrotechnické vzdělání a pojem o tom, co děláte, nedělějte to! To že si myslíte že to umíte, ještě automaticky neznamená, že to doopravdy umíte!

Část první – rozebrání Hitec Optic 6 Sport

Otočte Tx na břicho tak, abyste se dívali na kryt baterie. Vyndejte krystal, sejměte kryt baterie a vyndejte baterii. Nakonec vyšroubujte anténu. Uff… to byla ta lehčí část!

Nyní se pustíme do samotného krytu Tx. Kryt klasického a tedy i Sport Optica 6 je jištěn ze stran rádoby gumovými držáky. Ty je potřeba velice opatrně odcvaknout. Do viditelných drážek vsuneme plochý šroubovák a lehkým “gripem” držák odcvakneme. Jde to poměrně lehce, tak nepoužívejte moc síly, abyste nezničili plastové pacičky.

Teď už jenom zbývá vyšroubovat 6 šroubků. 2 malé šrouby drží v horní části plast, ve kterém je uchycen ocelový váleček a 4 velké šrouby pak drží celý kryt pohromadě. Po vyšroubování lze kryty od sebe lehce oddělit.

Část druhá – jak to vlastně budeme zapojovat?

Dlouze jsem pátral po internetu po nějakém konkrétním zapojení. Bohužel nic konkrétního jsem nikde nenašel a otravovat pořád někoho na fórech mě už také nebavilo. Když se ale člověk trochu zamyslí, vše mu dojde. FrSky modul se do Tx připojuje pomocí třech drátů. Napájení, zem a PPM signál. Potom, co vyndáme 35MHz modul, uvidíte kolíkovou lištu. Jelikož chci, aby zásah do Tx byl minimálně invazivní, rozhodl jsem se, že použiji dutinkovou lištu místo pájení a tu pak na místě zafixuji tavnou pistolí.

Pořídíme si tedy dutinkovou lištu s pěti kolíky (např. zde) a podle níže uvedeného schématu je připájíme k FrSky vývodům. Pak už jen stačí FrSky modul připojit a zafixovat konektor tavnou pistolí.

Původní nápad zadělat konektor do nové dutinky bohužel selhal z důvodu její nedostupnosti u jakéhokoliv dodavatele. Vyndal jsem tedy kolíkovou lištu z desky a místo ní natvrdo připájel FrSky modul.

Část třetí – kam s anténou?

Na spoustě diskuzních fórech jsem viděl, že většina lidí anténu uchytila tak, že do čela Tx vyvrtaly otvor a do něj zašroubovali SMA konektor. Toto řešení se mě vůbec nezamlouvalo a opět s přihlédnutím na “neinvazivní taktiku” jsem se rozhodl pro elegantnější řešení. Podle vlastního nákresu jsem si v počítači vymodeloval 3D model “špuntu” na anténu který sem následně nechal vytisknout u kamaráda na 3D tiskárně RepRap.

Tímto špuntem jsem protáhl kablík a přišrouboval SMA konektor na pevno. Špunt jde zamáčknout velice těsně a tak jsem ho zatím nijak nepřipevňoval. Pokud se vše osvědčí, asi jeho polovinu zalepím epoxydem tak, aby se dal Tx zase kdykoliv rozebrat.

Část čtvrtá – hotovo!

Pak už zbývá Optica zase jen poskládat (to snad popisovat nemusím), spárovat přijímač a fungovat. Odzkoušel jsem hned funkčnost celého Tx na svých modelech s přijímačem V84T a také bez zapnutého FrSky modulu v simulátoru na PC (Phoenix a Aerofly Pro Deluxe). Vše chodí jak má.

Část pátá – ukázka funkčnosti!

Tady ještě přikládám kratičké video demonstrující funkčnost.

Laicky řečeno: namíříte mobil do ulice a na displeji se Vám ukáže, v jakých místech je přístupový bod sítě WIA. Okamžitě pak víte, zda-li na onen konkrétní bod vidíte, či jak daleko přesně je (to je velice užitečné info). V neposlední řadě také vysílaná SSID a jiné informace.

Cíle tohoto projektu jsou poměrně jasné:

• zvýšení efektivity práce techniků montujících určité služby WIA spol. s r.o.
• pomoc běžným uživatelům s lokalizací přípojného bodu služby
• seznámení se s novou technologií a její implementací v praxi

Jak to funguje?

Jako platformu pro tento projekt, jsem zvolil ze dvou možných kandidátů tu s názvem Layar. Druhý byl Wikitude. Ten ale bohužel v době vytváření projektu neumožňoval registraci developerů a tak jsem skončil u Layaru.

Layar jako takový, je v podstatě pouze prostředníkem mezi telefonem a vytvořenou databází. Stará se o viditelnost jednotlivých POI, design a v neposlední řadě také o viditelnost v katalogu jednotlivých “layerů”.

Vše začíná v databázi postavené např. na MySQL (v mém případě). Dále je potřeba vytvořit PHP API skript, který bude převádět data z MySQL do JSON formátu (tomu rozumí Layar klient). Mezi tímto je ještě PHP rozhraní umožňující administrátorovi editovat, přidávat a konfigurovat jednotlivé položky v databázi.

Klient pro zobrazování layerů existuje na většinu předních platforem – Android, Symbian, iOS. Tedy je dostupný úplně všem s “chytrým” mobilním telefonem. Pro vetší přesnost doporučuji mít zařízení vybavené GPS modulem, zaměření přes bezdrátové sítě je velice nepřesné.

Jak jsme na tom?

V současné době plním databázi testovacími daty. Bohužel to jde pomalu, jelikož času nemám mnoho a své PHP rozhrání nemám zrovna “user friendly” i když na tom také pracuji. Layar s odpovídajícím názvem “Pokrytí WIA” je momentálně v developerské fázi a předpokládané publikování veřejnosti nastane v době, kdy budou doplněny minimálně všechny hotspoty v Chebu. Pak plánuji už doplňovat hotspoty za běhu.

V aktuální verzi je obsažený pouze jeden vyhledávací filtr – vzdálenost. Lze si tak nastavit maximální vzdálenost od Vaší pozice, do které se budou hotspoty zobrazovat.

Co se chystá?

• 3D vrstva s pokrytím služby WIA FIX
• filtr vyhledávání jen na vybrané služby
• modernizace ikonek mapy – HOTOVO
• zařazení všech hotspotů do databáze

Jak to tedy vypadá?

Bohužel se data nedaří obnovovat automaticky, takže vše musím dělat ručně… multimediální content už je zpět, počeštení šablony, štítky, kategorie aj. snad stihnu přes víkend.

Citace z CZ.NIC:

Pro české uživatele internetu měla dlouhou dobu technologie 6to4 jednu velkou nevýhodu. Veřejné routery, na nichž jsou uživatelé závislí, se nacházely pouze v zahraničí; komunikace s nimi byla tedy příliš pomalá a nestabilní. Sdružení CZ.NIC proto v červnu 2010 zprovoznilo v České republice první veřejný 6to4 relay router, který by měl minimálně zákazníkům peeringového centra NIX připojení využívající tuto technologii urychlit.

Teorií se zabývat nebudu. Kdo došel až sem, měl by o IPv6 a 6to4 něco vědět. Pokud ne, doporučuji nastudovat a pokud stále nebudete vědět k čemu je to dobré, pak vězte, že to prozatím opravdu nepotřebujete.

Jak na to:

1. přihlaste se do administrace vašeho routeru
2. zvolte z menu položku “Advanced” a v ní vyberte volbu “IPv6″
3. Z rozbalovacího menu zvolte možnost “6to4″
4. Není třeba vypočítávat 6to4 adresu, router ji již spočítal za Vás a má ji v políčku “6to4 Adress”
5. Do políčka “6to4 Relay” zadejte IPv4 adresu 6to4 relay routeru CZ.NIC tedy “192.88.99.1″
6. Zadejte i IPv6 DNS server, např. “2001:2000:4000::2″
7. Uložit nastavení a chvilku počkat a následně vyzkoušet např. ipv6.google.com a pokud se Vám stránka zobrazí, máte vyhráno.

Jako doplňujicí nastavení si můžete nastavit i DHCPv6 pro přidělování IPv6 adres do lokální sítě.

Rekapitulace na screenshotech:

Zatím jen pár fotografií hardwaru bez popisků (nebylo jednoduché se do něj bez jakéhokoli poškození dostat, ale nakonec se podařilo a mě už se teď chce opravdu spát):

Článek budu průběžně doplňovat na základě získaných informací z testů. Konkrétně to budou tyto:

• propustnost LAN to WAN
• propustnost WAN to LAN
• propustnost LAN to LAN
• propustnost WIRELESS to LAN
• propustnost LAN to WIRELESS
• počet maximálních souběžných spojení

a některé další, ke kterým ještě nemám vypracovanou metodiku…

Co je uvnitř:

• Procesor UBICOM IP7150u (stejný procesor má i DIR-655) s těmito parametry
• Řídící čip gigabitového switche Atheros AR8316 (stejný čip má i DIR-655 – pouze novější revize)
  • tento čip zvládá až 6 gigabitových portů, škoda že výrobci kteří tento čip do routerů dávají, nepřihodí zbylé dva porty navíc
• Wifi modul je Atheros AR9227 – BC2A
• Operační pamět je NANYA NT5TU32M16CG tedy 512MB DDR2 SDRAM!

Tady je první z testů a to konkrétně propustnost LAN to LAN:

Momentálně testuji WAN a jsem nemile překvapen… snad to je jen vada mnou testovaného kusu či firmwaru ale WAN port mi odpovídá pouze na 1/3 pingů, které na něj pošlu…

Připojuji graf síly signálu při různých podmínkách. V první části se jedná o bezprostřední blízkost, v druhé byl notebook cca. 3 metry od routeru,ve třetí signál prostupuje jednu železobetonovou zeď a ve čtvrté prostupuje tyto zdi dvě. Upozorňuji že Vaše hodnoty se mohou lišit, jelikož je síla signálu měřena antenou integrovanou v notebooku Lenovo R400 která má opravdu nadprůměrný zisk (tam kde 90% notebooků nechytí ani dB tak R400 zvládá 1 Km vzdálený hotspot 2,4GHz i 5GHz).

Klady:

• některá elektronika shodná s vyšším modelem DIR-655 (záruka podobných parametrů)
• vysoký LAN to LAN a WAN to LAN výkon téměř shodný s DIR-655
• nízká cena
• těměř se nezahřívá
  

Zápory:

• po každé změně nastavení je nutný 60 vteřinový restart
• rychlost WIRELESS to LAN a naopak  je opravdu nestabilní (možná chyba firmwaru či konkrétního kusu)
  
• nevyměnitelné antény (což Vás ale v domácím prostředí panelákového bytu opravdu nemusí trápit)
  
• nepravidelné time outy na WANu (možná chyba firmwaru či konkrétního kusu)
• vysoce svítivé modré LED na předním panelu upravdu ruší
  

Za zapůjčení routeru děkuji Českému zastoupení firmy D-Link, konkrétně panu Rusínovi.

Jedná se pouze o můj osobní subjektivní názor, který se zakládá na mých zkušenostech. Nezakládejte na těchto informacích Vaše rozhodnutí!

Jeden náš významný zákazník nás požádal, zdali bychom pro něj provedli úpravy jistých nastavení domény, která se týkají emailů. Jednalo se o hotel, kde se měnilo vedení a cílem bylo zamezit starému vedení přístup k emailům. Proč tam nebyl nasazen nějaký groupware bych nyní neřešil.

Kontaktoval jsem tedy telefonicky zákaznickou podporu společnosti CZECHIA.com a dozvěděl se, že musím prokázat oprávněnost k přístupu k těmto nastavením. To akceptuji, chápu a souhlasím s tím. Bohužel pro mě, prokázání této “oprávněnosti” mě stálo spoustu nervů.

První z možností bylo zaslat údaje pro administraci na email, který byl uveden při registraci. Bohužel k tomuto emailu přístup nebyl, jelikož jeho majitel je nyní služebně na několik měsíců v USA. Další možností bylo zavolat na linku technické podpory z čísla, které bylo taktéž uvedeno při registraci. Naneštěstí uvedená linka je už několik měsíců zrušená a zákazník neaktualizoval své údaje.

Jelikož jsem vyčerpal všechny prvně nabízené možnosti, rozhodl jsem se kontaktovat technickou podporu znovu. Jednal jsem s p. Šumberou a musím říct, že jeho jednání bylo velice profesionální. Popsal jsem mu situaci a spolu jsme našli řešení, které schválil – dodání dokladu od advokáta kde bude uvedeno, že mám právo jednat v dané věci za majitele domény (stále v USA) – tzv. zmocnění. Postačí prý oskenování, zaslání na email, a kdyby prý byly jakékoliv problémy, ať se na něho odkážu.

Druhý den jsem si tedy od advokáta našeho zákazníka vyžádal zmocnění, které jsem bez problémů dostal. Byly na něm uvedené mimo jiných také tyto údaje:

• že se jedná o “substituční plnou moc”
• jméno advokáta včetně čísla osvědčení České advokátní komory (dále jen ČAK) a jeho podpisu
• přesný popis, k čemu jsem zmocněn

Odeslal jsem tedy kopii ihned na email technické podpory s popisem a očekával odpověď. Ten den však nepřišla a proto, že se blížila pátá hodina odpolední, vzal jsem telefon a do CZECHIA.com zavolal.

Už jsem neměl takové štěstí jako předtím a telefon zvedl p. Boček. Ten mi celkem otráveně sdělil, že doklad není úředně ověřen a moje žádost tak čeká na vyřízení jeho nadřízeným. Když jsem se optal na jméno a nějaký kontakt, nedostalo se mi bohužel odpovědi a ještě mi navíc bylo řečeno, že veškeré mnou zaslané dokumenty by si mohl vytisknout kdokoli. V tu chvíli jsem si připadal jako zloděj a podvodník. I přes to, že jsem mu podrobně vysvětlil situaci (do emailů stále mohl nahlížet původní majitel a v případě hotelu tak může dojít třeba až ke statisícovým ztrátám) mi nebyl ochoten jakkoli pomoci a stále se odkazoval na svého neznámého nadřízeného, který navíc už není v práci a bude tam prý zítra. Mírně rozhořčen jsem raději rozhovor ukončil.

Po chvilce hledání na stránkách Zoneru jsem dohledal ono tajemné a neveřejné jméno výše zmíněného nadřízeného vč. emailového kontaktu. O to víc jsem byl naštvaný, že mi ho p. Boček nechtěl sdělit.

Nechci nijak pomlouvat služby CZECHIA.com, máme několik zákazníků, kteří k plné spokojenosti jejich služby využívají. Ale chtělo by to zapracovat na formě technické podpory. Pokud porovnám komunikaci s p. Šumberou a s p. Bočkem, je to asi jako volat na support Cisco vs. UPC či O2 (kde p. Boček zastupuje UPC a O2).

V dnešní době nestačí mít jen kvalitní produkty. Je potřeba mít o zákazníka trochu zájem a vyjít mu vstříc. Přeci není takový obrovský problém zvednout telefon a ověřit si pravost dokumentu přímo u advokáta a pravost jeho osvědčení u ČAK.

Na naší firmě děláme takových věcí pro naše zákazníky spousty a to jsme mrňavá firmička ze zapadákova. Nakonec byla moje žádost druhý den úspěšně vyřízena. Otázkou zůstává, zdali bych údaje dostal i bez mého urgování.